Umělecké památky /
Architektonický manuál / Praha

Oddělení topografie Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, jež je garantem projektu Umělecké památky / Architektonický manuál / Praha (UP/AM/PRAHA), se dlouhodobě věnuje soupisové činnosti zaměřené na architekturu a jiné umělecké památky a mj. vydává sérii knižních encyklopedií Umělecké památky. V rámci těchto aktivit je cílem daného projektu vytvořit architektonický manuál jako otevřený veřejně dostupný webový zdroj odborně zpracovaných informací o architektuře, který by zpropagoval mnohaletý odborný výzkum a současně se stal odborným, ale i popularizačním nástrojem pro poznání architektonického dědictví celé republiky, v této první fázi Prahy, přesněji řečeno městských částí – Praha 3 a Praha 7.

Lokace

Městská část Praha 3 má rozlohu katastrálního území 649 ha a leží východně od centra města. Zahrnuje téměř celý katastr Žižkova (s výjimkou plochy mezi železničními tratěmi u Krejcárku), severovýchodní část katastru Vinohrady (severně od Korunní ulice a východně od vodárny a Slavíkovy ulice) a malé části katastrálních území Strašnice (průmyslové a skladové areály Tesla Strašnice a Pramen Praha a tenisové dvorce v oblasti Třebešína) a Vysočany (sportovní areál a zahrádkářské osady Na Balkáně). Obvod Praha 3 vznikl v podstatě přečíslováním a drobnou úpravou obvodu Praha 11 z let 1949–1960, který byl nástupcem obvodu Praha XI z roku 1923.

Městská část Praha 7 s plochou katastrálního území 714 ha zaujímá severovýchodně a východně od historického pražského čtyřměstí (Starého Města, Malé Strany, Hradčan a Nového Města) území ze tří stran vymezené velkým obloukem toku řeky Vltavy. Počítá se k ní i východní část Císařského ostrova a ostrov Štvanice. Na pravý vltavský břeh přesahuje pouze na severu nevelkou plochou mezi Trojským mostem a mostem Barikádníků. Hustě zastavěné levobřeží Vltavy zahrnuje katastrální území Holešovic a východní díl katastru Bubenče se Stromovkou a Výstavištěm Praha. V současné podobě byl obvod Prahy 7 ustaven 1. července 1960 transformací předchozího obvodu Holešovice-Bubny se shodným označením (tedy Praha 7) z let 1949–1960, který zase navázal na starší administrativní jednotku Praha VII, vytvořenou v roce 1922 s platností od 17. ledna 1923. Do 31. prosince 1991 k Praze 7 plně náležela i Troja na pravém břehu řeky, od 1. ledna 1992 ovšem byla vyčleněna v samostatnou pražskou městskou část náležející pod městský a správní obvod Praha 7.