Nájemní dům čp. 560

Novorenesanční nájemní dům byl postaven v roce 1885 podle projektu Jana Alfonse Šimáčka. Původně třípatrová stavba byla v roce 1913 zvýšena o patro. V témže roce byl ve dvoře vystavěn biograf Kosmorama (v druhé polovině 20. století fungující jako kino Obzor) a uliční průčelí domu získalo nově ztvárněnou vstupní část. Efektní úpravu s dvojicí karyatid v egyptském stylu navrhla firma známého architekta Matěje Blechy, autora řady secesních realizací v Praze i jinde. Zatímco tehdejší celková úprava parteru byla později negativně zasažena řadou nevhodných úprav, karyatidy z barevného keramického obkladu zůstaly nepoškozené a tvoří dosud nejvýraznější prvek fasády. Jejich autorem je pravděpodobně Josef Drahoňovský, sochař a profesor pražské Umělecko-průmyslové školy v Praze. 

Podrobnější údaje

Původně třípatrový novorenesanční dům z roku 1885, postavený podle projektu Jana Alfonse Šimáčka, stojí na šířkové třítraktové, podsklepené dispozici se dvěma schodišti v zadním rizalitu. Sklepní prostory zakrývala ve středním traktu segmentová, ve vestibulu segmentová a zrcadlová klenba se štukovou výzdobou. Objekt měl původně sedmiosou fasádu s důrazem na střední osu (sdružená okna) a v prvním patře balkóny. Zakryt byl sedlovou střechou. V roce 1913 došlo k přestavbě domu pro Eugena Šimáčka. Objekt získal novou jednodušší dispozici s rovnými stropy (kromě prvního traktu). K domu byl ve dvoře přistaven přízemní biograf “Kosmorama“ podle projektu firmy Matěje Blechy. Z tohoto období se částečně zachovalo pozdně secesní průčelí kina se dvěma egyptskými karyatidami po stranách z barevného keramického obkladu. Jejich autorem je pravděpodobně sochař Josef Drahoňovský. V roce 1927 provedl Josef O. Schüller nástavbu čtvrtého patra, které završily dva větší krajní štíty s menším uprostřed, spojené balustrádou. Další stavební změny probíhaly v letech 1939 a 1957, kdy při adaptaci kina bylo odstraněno modřínové obložení. Působení přízemního parteru s karyatidami negativně poznamenaly novodobé utilitární úpravy.

Autorka poslední revize: Klára Mezihoráková

Autorka poslední revize: Klára Mezihoráková

  • Zdroje a literatura:

    • Jan Sedlák – Zdeněk Lukeš et al. Praha 3. Urbanismus, architektura. Praha: 2008.
    • Dalibor Prix (ed.), Umělecké památky Prahy. Velká Praha M/Ž. 2. Veleslavín–Žižkov. Praha: 2017, s. 1356, autorka hesla Markéta Svobodová.
Zobrazit krátký text

Další objekty v lokalitě