Stylově vyzrálý funkcionalistický dům s hlavním průčelím otevřeným rozsáhlými páskovými okny a obráceným k jihu do zeleně Letenských sadů vyprojektoval architekt Bohumír Kozák v roce 1938. Stavbu následně realizovala firma Pittel a Brausewetter, osvědčená při provádění železobetonových konstrukcí, v letech 1938 a 1939. V roce 1940 byla stavba dokončena a kolaudována. Dodnes se zachovala v poměrně dobrém stavu. Elegantní a důmyslné, třebaže funkcionalisticky navýsost střídmé řešení fasády znatelně vyniká nad podobou sousedních domů v bloku vymezeném na jedné straně ulicí U Letenského sadu a na druhé straně Kamenickou ulicí.
Funkcionalistický nájemní dům z let 1938–1940 vyprojektoval architekt Bohumír Kozák, který mj. pracoval i pro známou stavební firmu Václava Nekvasila.Dům byl postaven na rozděleném pozemku, který dříve náležel starému čp. 365. Původní Kozákův projekt byl schválen roku 1938, kolaudační plány se zanesenými změnami byly předloženy v roce 1940, kdy byl také dům předán do užívání. Stavební práce prováděla původně vídeňská firma Pittel a Brausewetter, s níž architekt Kozák spolupracoval i dříve, nejpozději od roku 1922, a která se v Holešovicích angažovala před rokem 1941 častěji. Objekt později neprošel žádnými výraznějšími stavebními úpravami.
Dům železobetonové skeletové konstrukce se zapuštěným obdélným vstupem v ose přízemí krytého keramickým obkladem má hlavní průčelí ploché, nad přízemím s keramickým obkladem je zavěšen rizalit s pásovými okny, rámovaný postranními balkony. Na rozdíl od podobně komponovaných domů Josefa Chochola v Holešovicích (například čp. 9 a 205 v ulici U Elektrárny) zde architekt navrhl pásy oken v celé šířce rizalitu a navíc je po stranách zalomil i do jeho bočních stěn. Tam na ně navazují při okraji fasády mělké balkony. Shora rizalit i horní balkony po stranách kryje horizontální římsa. Nad ní už původně vystupovala ze sedlové střechy s hřebenem souběžným s ulicí trojosá podstřešní vestavba v šířce rizalitu. Dům je podsklepen v celém rozsahu. Hlavní schodiště umístěné při dvoře je dvouramenné, visuté, chráněné trubkovým zábradlím. Ve veřejně dostupných interiérech se dochovaly hodnotné původní detaily – dlažby, obklady, panel se zvonky, schránky i vstupní dveře. Součástí prvotní stavby je cihlová zídka s hranolovými pilířky přidržujícími jednotlivá pole plotu a svírajícími vstupní branku, která před průčelím vymezila drobnou „předzahrádku“.
Autor poslední revize: Dalibor Prix
-
Prameny:
-
- Stavební archiv ÚMČ Prahy 7
-
Zdroje a literatura:
-
- Bohumír Kozák, Nájemný dům v Praze – VII, Frindova ulice. Architektura III, 1941, s. 195.
- Zdeněk Lukeš – Jan E. Svoboda, Praha 7 – 100 let moderní architektury 1885–1985. Praha: 1985, s. 34.
- Rostislav Švácha, Od moderny k funkcionalismu. Proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: 1994, s. 513.
- Jan E. Svoboda – Jindřich Noll – Ester Havlová, Praha 1919–1940. Kapitoly o meziválečné architektuře. Praha: 2000, s. 89.
- Dagmar Broncová et al. Praha 7 křížem krážem. Praha: 2004, s. 68.
- Pavel Vlček (ed.), Umělecké památky Prahy. Velká Praha. A/L. Praha: 2012, s. 440–441, (autorka hesla Dita Dvořáková).
-
Název:
Nájemní dům čp. 36 -
1938:
ProjektBohumír Kozák (Architekt)1938–1939:
RealizaceStavební firma Pittel a Brausewetter (Stavitel) -
Kód:
PRAHA-7-H-36Adresa:
Kostelní 36/36, Praha Holešovice -
Typ: