Nájemní dům čp. 199

Nájemní funkcionalistický dům v Praze ve své době hojně rozšířeného typu postavený v letech 1934 a 1935 navrhli židovští architekti Ernst Mühlstein a Victor Fürth.
Dům je pětipatrový s odsazeným nejvyšším šestým patrem. Střední arkýř člení pásová okna i přes nároží. Při zběžném pohledu zde nejsou žádné podstatné detaily, které by stavbu odlišily od řady podobných. Spíše jen tušíme, že projektanti na jednu stranu vycházeli z dobového trendu obdobných bytových nájemních domů ve čtvrti, která i po vzniku Velké Prahy na počátku ledna 1922 zůstávala tradiční zvláště v částech odlehlých od vltavského nábřeží naproti Starému a Novému Městu pražskému. Zároveň se přizpůsobovali okolní zástavbě, ve Schnirchově ulici zejména sousedícímu nárožnímu domu čp. 198 (Schnirchova 13), který byl postaven podle funkcionalistického návrhu Emanuela Hrušky a dokončen již v roce 1934. Na druhou stranu povaha zakázky, potřeba rychlého vyhotovení projektu a výstavby objektu předaného k užívání již v roce 1935, jakož i řada dalších objednávek v této době vedly Mühlsteina s Fürthem k využití základního, už promyšleného konceptu a pouze jeho úpravě s ohledem na konkrétní staveniště a specifické požadavky objednavatelů. Proto je základní charakter stavby velmi blízký například domům čp. 195 a 528 v paralelní Janovského ulici.
Při vzájemném srovnání se však projevuje jistá variabilita. V reakci na sousední Hruškovu novostavbu i na další funkcionalistické domy ze třicátých let 20. století zde byl střed uliční fasády plasticky obohacen o mělký, plochý arkýř nasazený od úrovně prvního patra, který architekti použili na průčelí čp. 528, včetně takřka totožných pásových oken zalomených na boky předsazeného arkýře a uprostřed se zesíleným dělením odpovídajícím uvnitř obou domů organizaci jednotlivých bytových jednotek. Šířka parcely ve Schnirchově ulici autorům umožnila dvě sdružená pětidílná okna z Janovského ulice rozšířit na dvojice šestidílných oken. U domu čp. 199 však arkýř vystoupal až do úrovně koruny zdiva a jeho povrch se tak stal součástí terasy zasunutého nejvyššího podlaží, zatímco v Janovského ulici je arkýř o etáž nižší a jeho vrchol nese balkony pátého patra. Převzata byla i obdobná čtyřdílná okna po obou stranách arkýře. Sousední dům v Janovského ulici (čp. 195) zase poskytuje analogii pro zapuštěný vstup s dveřmi domu posunutými k levému okraji. S domy v Janovského ulici je u domu čp. 199 takřka shodné i nejvyšší ustoupené patro s předloženou pásovou terasou a blízkým zábradlím a také vnitřní uspořádání symetricky podél ústředního schodiště v zadní části domovní dispozice seskupených bytů o – na svou dobu – vyšším hygienickém standardu.

Autor poslední revize: Dalibor Prix