Kancelářský dům a Dělnická pekárna

Novostavba kancelářského domu pekárny proběhla v letech 1924 a 1925 podle plánů Čeňka Nečáska. První plány Dělnické pekárny vyhotovil stavitel Bohumil Palouček (dokončena 1919), podle nich byly provedeny jen dvorní průmyslové stavby. Modernistické průčelí hlavní budovy z poloviny 20. století, které je ještě viditelné do Dělnické ulice, formálně čerpá z tradic individualistické moderny prvního desetiletí 20. století. Výrazným výtvarným prvkem je cihelné režné zdivo v kontrastu se světlým rámováním oken. Režné cihelné zdivo je využito i ve vstupním vestibulu s kazetovaným stropem a vpadlými poli stěn. Zachovalo se původní zábradlí trojramenného schodiště. Kolem roku 1960 byl objekt zvýšen o další patro a roku 1993 byla někdejší Dělnická pekárna upravena pro potřeby supermarketu Billa. 

Podrobnější údaje

Původní objekt čp. 217, vybudovaný někdy kolem roku 1880 (nejpozději v roce 1897 zde byla hospoda, k níž stavitel Josef Černý přistavěl sál), byl zbourán v roce 1975 a číslo převzala novostavba na sousední parcele. První plány pro realizaci Dělnické pekárny dodal stavitel Bohumil Palouček, podle jeho návrhu byla provedena dvorní průmyslová zástavba (dokončena v roce 1919). V roce 1924 vypracoval pro Dělnické pekařské družstvo nové plány stavitel Čeněk Nečásek z Technické kanceláře československých družstva, podle jeho projektu vznikla do roku 1925 trojpatrová čelní kancelářská budova, která byla kolem roku 1960 zvýšena o další patro. V roce 1993 pak byla pekárna upravena k potřebám supermarketu. Modernistické průčelí hlavní budovy z poloviny 20. století formálně čerpá z tradic individualistické moderny prvního desetiletí 20. století. Výrazným výtvarným prvkem je zde cihelné režné zdivo v kontrastu se světlým rámováním okenních otvorů. Režné cihelné zdivo je využito i ve vstupním vestibulu s kazetovaným stropem a vpadlými poli stěn. Zachovalo se původní zábradlí trojramenného schodiště.

Autor poslední revize: Pavel Vlček

Autor poslední revize: Pavel Vlček

  • Prameny:

    • Martin Ebel – Jiřina Muková, Blokový pasport Holešovice, SÚRPMO (nepublikovaný strojopis, GnŘ, NPÚ), Praha 1994.
    • Stavební archiv ÚMČ Prahy 7

  • Zdroje a literatura:

    • Rostislav Švácha, Od moderny k funkcionalismu. Proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: 1994, s. 505.
    • Jan E. Svoboda – Jindřich Noll – Ester Havlová, Praha 1919–1940. Kapitoly o meziválečné architektuře. Praha: 2000, s. 97.
    • Pavel Vlček (ed.), Umělecké památky Prahy. Velká Praha. A/L. Praha: 2012, s. 447, autor hesla Pavel Vlček.
Zobrazit krátký text

Další objekty v lokalitě