Obytný blok „Malý Berlín“

Nájemní domy obytného bloku „Malý Berlín“ vznikaly v letech 1937–1939 podle plánů dvou významných absolventů německé techniky Franze Hruschky a Adolfa Foehra. Objekt realizovala známá vídeňská stavební firma Pittel & Brausewetter. Součástí celého moderně řešeného bloku určeného pro obyvatele střední třídy bylo i potřebné zázemí – obchody, prádelna, jesle a mateřská škola. Rozlehlý komplex obytných budov vytváří dvůr, který uzavírají nestejně vysoké budovy. Průčelní spojovací budova je pouze patrová, boční objekty jsou šesti- a zadní osmipatrové, vždy s ustupujícím posledním podlažím. Hlavní vchody do objektu vedou z ulice U Smaltovny, jsou vloženy na rozhraní šestipatrové budovy a spojovacího patrového křídla. Boční fasády kromě oken člení ještě otevřené lodžie, zadní fasádu rizality a balkony. Pravděpodobně díky architektu Hruschkovi byl u této až konstruktivisticky jednoduché realizace potlačen Foehrův konzervativnější přístup k architektuře. 

Podrobnější údaje

Nájemní domy obytného bloku „Malý Berlín“ vznikaly v letech 1937–1939 podle plánů dvou významných absolventů německé techniky Franze Hruschky a Adolfa Foehra. Součástí celého moderně řešeného bloku, určeného pro obyvatele střední třídy, bylo i potřebné zázemí – obchody, prádelna, jesle a mateřská školka. Rozlehlý komplex obytných budov vytváří dvůr, který uzavírají nestejně vysoké budovy. Průčelní spojovací budova je pouze patrová, boční budovy jsou šesti- a zadní osmipatrové, vždy s ustupujícím posledním podlažím. Hlavní vchody do objektu vedou z ulice U smaltovny, jsou vloženy na rozhraní šestipatrové budovy a spojovacího patrového křídla. Zdánlivě symetrická dispozice se přeci jen liší, levá budova je pětiosá, naproti tomu pravá jen čtyřosá. Obdélná okna jsou členěna dřevěnou konstrukcí v podobě písmene H, liší se jen okna v první ose zleva, kde jsou větší okna navíc ještě zdůrazněná kabřincovým obkladem. Ten se objevuje i ve vstupech. Boční fasády jsou rytmizovány zapuštěnými balkóny, jsou zde většinou (v šesti a sedmi okenních osách) použita odlišně tvarovaná okna na výšku obdélná (s T-konstrukcí) a s kabřincovým obkladem po stranách. Podobně jsou řešeny i vnitřní fasády, ale pouze u pravého a zadního křídla, kdežto u levého jsou okna větší, rovněž s postranním kabřincovým obkladem, ale vybavena ještě francouzským oknem uprostřed vždy u každého druhého okna, v patře pak v prostřídaném rytmu. U tohoto křídla jsou i jinak (náročněji) řešeny domovní vstupy. Jestliže vchody do předešlých křídel rámují jen kabřincové obklady, je u levého křídla vchod ještě doplněn travertinovým profilovaným překladem a ve vnitřním interiéru je použito ještě mramorových obkládacích desek. 

Autor poslední revize: Pavel Vlček

Autor poslední revize: Ondřej Svoboda

  • Zdroje a literatura:

    • Rostislav Švácha, Od moderny k funkcionalismu. Proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: 1994, s. 538.
    • Jan E. Svoboda – Jindřich Noll – Ester Havlová, Praha 1919–1940. Kapitoly o meziválečné architektuře. Praha: 2000, s. 94.
    • Zdeněk Lukeš, Splátka dluhu. Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938. Praha: 2002, s. 42.
    • Zdeněk Lukeš, Pražská architektura v průběhu druhé světové války. Praha: 2009, in: Miloš Hořejš – Ivana Lorencová (eds.). Věda a technika v českých zemích v období 2. světové války, s. 73.
    • Petr Krajči (ed.), Slavné stavby Prahy 7. Praha: 2011, s. 147–49.
    • Pavel Vlček (ed.), Umělecké památky Prahy. Velká Praha. A/L. Praha: 2012, s. 518, autor hesla Pavel Vlček.
Zobrazit krátký text

Další objekty v lokalitě