Holešovický pivovar

Budova holešovického pivovaru (Měšťan) vznikala v letech 1896 a 1897 podle projektu Jana Heraina, Josefa Bertla a Otto Bureše.
Výstavba Prvního pražského měšťanského pivovaru byla zahájena 16. března 1896 firmou Václava Nekvasila (v jeho zastoupení stavbu řídil inž. Jan Wild a zed. mistr K. Císař) na v roce 1895 zakoupeném pozemku, představujícím šest stavebních parcel. Počítalo se se stavbou pivovaru s ročním výstavem v rozsahu 60 až 100 tisíc hl. piva a s možností rozšíření výroby až na maximálně 350 tisíc hl. ročně. Plány na stavbu vypracovala firma Novák a Jahn v Bubnech, která dodala i strojní zařízení, přičemž vlastní projekt měl na starosti jejich inž. J. Herain, který také dohlížel na stavební část, kdežto nad strojní částí dohlížel František Krátký, později Richter, inženýři z Novák-Jahnovy továrny. Ze strany investora měl dohled stavitel Josef Rixy. Administrativní budovu navrhl J. Bertl, architekt z Nekvasilovy kanceláře. Chladírenskou část dodala smíchovská firma F. Ringhoffera. Již koncem stejného roku byly všechny budovy pod střechou a ve větší části z nich se nacházelo i strojní zařízení (sladovna, várna, strojovna, bednárna a sklepy). Parní kotle dodala Pražská akciová strojírna (dříve Breitfeld, Daněk & spol.). Počítalo se s úplným elektrickým osvětlením celého pivovaru, zařízení vyrobila Křižíkova fa v Karlíně.
Stavba pivovaru byla povolena 17. června 1895, stavební povolení však bylo uděleno až 2. března 1896. Po deseti dnech od zahájení výkopu došlo 26. března 1896 k slavnostnímu položení základního kamene a posledního října stejného roku byla stavba i dokončena. Po dvou letech od schválení stavby, přesně 18. května 1897 se také začalo s pravidelným výstavem piva, když vařit začal sládek 8. března. Stavební náklady činily celkem asi 1 a půl milionu zl.
Protože pivo bylo kvalitní a stalo se záhy oblíbeným (nejznámějším jistě bylo 15º pivo Primátor), ještě ve stejném roce bylo rozhodnuto postavit další varnu a rozšířit ležácké sklepy. Postupně se roční výstav dostal až na 160 tisíc hl, čímž se pivovar zařadil mezi největší v Čechách. Před 2. světovou válkou začala obsáhlá rekonstrukce, nejdříve vnitřního zařízení, která již nebyla dokončena. Po roce 1948 došlo k začlenění pivovaru do svazku Pražských pivovarů a jeho výroba neustále stoupala a dosáhla více jak 400 tisíc hl piva za rok (1975). Po určitém poklesu, zaviněném sníženou kvalitou piva, dosáhl opět v 80. letech 20. stol. úspěchu svými tmavými pivy a stejně se mu dařilo i po roce 1989. Také jako první zavedl ocelové sudy místo hliníkových v roce 1991 a roku 1997 dosáhl objem vyprodukovaného piva 307 tisíc hl za rok (zvláště úspěšné bylo 11º černé pivo Měšťan), čímž se pivovar zařadil na 15. místo v republice. Nový vlastník Pražských pivovarů, anglická fa Bass přesto holešovický pivovar k 20. lednu 1998 uzavřela. Poté došlo k rekonstrukci celého objektu pro nové využití pod vedením fy CMC Architects a.s. Činnost byla ukončena v 90. letech 20. stol. a dnes je v majetku Arena Real Estate Development, a.s. Areál je zapsanou kulturní nemovitou památkou.
Komplex pivovaru spojoval technické utilitární řešení s romantickým pojetím architektury, která střídmě využila architektonické prvky gotiky a renesance. Základem je trojice hlavních budov s komíny. Podle popisu z doby výstavby byl vjezd navržen na jižní straně. Nalevo stála patrová budova administrativní v přízemí s bytem vrátného, kancelářemi pivovaru a v patře s bytem sládka. Sladovna stála na levé straně manipulačního dvora proti plynárně. Sladovna měla dvojí humna (v suterénu a přízemí), která byla klenutá na litinové sloupky. Vedle humen na dvorní straně byl hvozd (soustavy Novák-Jahnovy). Napravo od sladovny byla ve dvoře várna s topením a strojovnou. Na rohu strojovny stála chladící věž. Ležácké sklepy a kvasírna stály po pravé straně manipulačního dvora; v podzemí bylo ve dvou řadách 12 sklepních oddělení. Nad částí sklepů byla kvasírna, nad ní pak chladírna. Za sklepy stála požahovárna sudů a vlevo od ní bednárna, dále konírna a kůlny. K vaření piva bylo využíváno obecní vody z podolské vodárny.
V době výstavby stála v čele pivovaru administrativní budova, jediná stavba, která byla výrazněji architektonizována (J. Bertl). Byla to jednopatrová stavba s dvojicí jednoosých rizalitů po stranách, které ukončovaly štíty. Přízemí bylo rustikované, patro hladké s pravoúhlými okny na rozdíl od přízemí. Další budovy (vlevo vlastní pivovar, vpravo ležácké sklepy) výrazně svou hmotou překračovaly a převyšovaly administrativní budovu. Jejich výrazným prvkem jsou trojúhelné odstupněné šíty, které stavbě dávaly gotizující vzhled. 

Autor poslední revize: Pavel Vlček