Nájemní dům čp. 972

Plány na výstavbu historizujícího romantického domu v novorenesančním ladění z roku 1907 signoval stavitel Josef Vaňha. Dům s hmotově bohatě pročleněnou fasádou korunovanou dřevěnými vyřezávanými vyhlídkovými altány se zvoncovými střechami vycházejícími z podnětů severoněmecké, ale české renesance, se vymyká z ostatní historizující či secesní zástavby třídy Dukelských hrdinů natolik, že jej nelze věrohodně spojit s ostatním Vaňhovým známým dílem. Musíme proto předpokládat, že autorem koncepce byl zatím neurčený architekt a Josef Vaňha pouze vypracoval prováděcí výkresy. Stavbu provedl a roku 1908 dokončil architekt a stavitel Ladislav Dvořák. V roce 1961 byly upraveny přízemní obchodní prostory. V roce 1992 následovala další adaptace výkladů a vstupů do prodejen, stylově nekompatibilní s charakterem domu, jež přetrvala do roku 2023, kdy byly naposledy upraveny výklady pizzerie v severním dílu parteru.Čtyřpatrový dům na téměř čtvercové parcele, hlubší než u obou sousedících objektů, zaujal střed bloku vymezeného křížením třídy Dukelských hrdinů s ulicemi Pplk. Sochora na jihu a Heřmanovou na severu. Uliční (západní) průčelí je monumentalizováno užitím pásové bosáže jak na přízemí, tak i v 1. patře. Teprve nad nápadnou profilovanou kordonovou římsou nad 1. patrem je základní plocha fasády hladce omítaná. Osově souměrné kompozici parteru dominuje novorenesanční portál završený kýlovým obloukem, vsazený do edikuly korunované nad profilovanou nadpražní římsou štítovým nástavcem s volutovými křídly vyplněnými lasturovým ornamentem a pronikajícím již do úrovně 1. patra. Konzola zakotvená do středu štítového nástavce zároveň vytváří podnož pod sochu mladíka s mečem a štítem (není jasné, zda se jedná jen o symbolického „herolda“, variaci na biblického krále Davida nebo zpodobnění sv. Víta jako jednoho z nebeských ochránců Čech), vsazenou do niky s mušlí v konše. Nika se sochou je po stranách oddělena mohutnými krakorcovými konzolami od postranních segmentově uzavřených oken vložených pod trojosý centrální balkon 2. patra s čelem otevřeným trojicí novorenesančních arkád a nesoucí nahoře plochý otevřený balkon 3. patra. Po stranách fasády jsou v úrovni 1. patra hluboce zapuštěné lodžie se segmentovým překlenutím a v patě se segmentově vypnutými zábradlími. Mezi postranní dvojice půlkruhově ukončených oken 2. patra jsou zakotveny konzoly podepírající trojboké arkýře s obdélnými okny v bočních osách průčelí, prostupující i nejvyšším patrem a tvořícím podnož pro zmíněné kryté dřevěné vyhlídkové altány. Arkýře tak v horní části průčelí lemují plochu střední části 3. a 4. patra, nad centrálním balkonem pokrytou mezi okny s rovným i segmentovým završením freskou představující na bílém koni přijíždějícího sv. Václava s pravicí vztaženou v gestu požehnání a praporcem v levici, jehož pozadí tvoří majestátní rozkřídlená orlice (autor malby pravděpodobně František Ženíšek mladší). Tu doplňují po stranách rozevřených perutí štíty se znakem Čech (stříbrný dvouocasý lev na červeném poli heraldicky vpravo) a Moravy (stříbro-červeně šachovaná orlice na modrém štítě v doteku s heraldicky levou perutí ústřední – svatováclavské – orlice). Střed fasády nad malbou zabírá dvoudílný novorenesanční štít s oknem podkrovního pokoje. V plochém psu pod dělicí římsou štítu se uchoval nápis o dokončení stavby: Anno. Dom. MCMVIII. Po stranách štítu jsou ozdobné makovice, v duchu vlasteneckého cítění doby před první světovou válkou tvarované jako husitské ostnaté koule. Výzdobné detaily (vegetabilní reliéfní ornamentika, nejrůznější hlavičky, polopostavy či masky i nástěnná malba) mají secesní charakter. Vchod do domu si uchoval cenné dvoukřídlé dveře rámové konstrukce s řezbářskou reliéfní výzdobou a barevným zasklením nadsvětlíku, historická okenní křídla na průčelí, uvnitř ve vstupní chodbě se stlačenou valenou klenbou řadu detailů původní výzdoby. Propojení jednotlivých podlaží zajišťuje osově umístěné schodiště v zadní části domu.

Autor poslední revize Dalibor Prix