Inženýr, mostní konstruktér a vrchní technický rada, který svými mosty významně ovlivnil malebnost pražských scenérií. Reálné gymnázium studoval v Pardubicích, Hradci Králové a zakončil jej v Karlíně, kam se rodina natrvalo přestěhovala roku 1899. O prázdninách pracoval v mostárenském oddělení Pražské akciové strojírny (Ruston & spol.). Po studiu na pražské české technice (1899–1902) si zažádal u městské rady o místo ve stavebním odboru na pražském magistrátu: zde od roku 1903 působil jako inženýr asistent, v roce 1907 inženýr, 1910 vrchní inženýr a od roku 1926 již jako ústřední stavební rada V. odboru mostního. Věnoval se mostnímu stavitelství, o němž vydal i řadu odborných pojednání hlavně v časopise Technický obzor (od 1894), jehož byl i spoluredaktorem.
Při navrhování mostních konstrukcí jako jeden z prvních prosazoval železobeton, dbal na estetickou stránku včetně začlenění do okolní zástavby a neopomíjel ekonomickou část stavby.
V letech 1905–1908 projektoval spolu s Jiřím Soukupem obloukový železný most Svatopluka Čecha, architektonické řešení navrhl prof. Jan Koula. V letech 1909–1912 se spolu s Pavlem Janákem účastnil stavby Hlávkova mostu; spolu s Aloisem Novým vypracoval konstrukční část Mánesova mostu (1912–1914) za architektonického ztvárnění Mečislava Petrů. V letech 1924–1928 se podílel na konstrukčním řešení Libeňského mostu, u něhož architektonické ztvárnění opět řešil Pavel Janák, v letech 1926–1928 Trojského mostu (tzv. most Barikádníků) a v letech 1926–1932 se stal spoluautorem Jiráskova mostu, jehož architektonickou podobu navrhl Vlastislav Hofman. Z roku 1938 pak pochází jeho projekt, opět s Hofmanem, silničního mostu přes řeku Jizeru v Káraném, roku 1937 nerealizovaný projekt přemostění Masarykova nádraží a z let 1939–1941 lávky na Dětský ostrov.
Jeho zájem a propagace pohřbů žehem vyústily ve spolupráci s Vlastislavem Hofmanem na krematoriu v Moravské Ostravě (1923–1925) a krematoriu v Českých Budějovicích (1924–1925). Rovněž napsal knihu Evropská krematoria (1919) a stal se předsedou pražského spolku Krematorium.
-
Zdroje a literatura:
-
- Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha: 1947, s. 129.
- Rostislav Švácha, Od moderny k funkcionalismu. Proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: 1994, s. 549.
- Pavel Vlček ed al. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: 2004, s. 35–36, autor hesla Pavel Vlček.
- Pavel Vlček – Pavel Zahradník et al. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: 2023, s. 574–575, autor hesla Pavel Vlček.
-
Profese
Architekt, Inženýr -
Datum narození
21. 1. 1879 Librantice (Hradec Králové) -
Datum úmrtí
27. 1. 1960 Praha